kraaasa

16. listopadu 2007 v 12:04 | emily-fftl |  poviedky
zdroj

Byl krásný chladný večer, ten den co jsi zemřela. Našel jsem tě ležet v posteli. Myslel jsem si, že spíš. Moment, kdy jsem zjistil, že vše je jinak, byl nepopsatelný. Můj život se v tu chvíli rozpadl. Lehl jsem si k tobě a pevně tě objal. Nechtěl jsem tě nechat odejít. Až jsem usnul. Zdál se mi krásný sen o nás. Měli jsme v něm krásnou holčičku. Probudil jsem se s úsměvem na rtech, stále s tebou v pevném objetí. A pak jsem si na všechno vzpomněl. Nikdo se nemůže cítit zoufaleji, zdrceněji. Mé srdce zemřelo a zčernalo. Jako bych se propadal sám v sobě. Spadl jsem do stínů a v okamžení se stal jedním z nich. Vstal jsem, už nikoli jako člověk. Na rukou jsem tě odnestl z domu, k lesu na obzoru. Tam jsem tě pohřbil. Se vším co na mě kdy dělalo člověkem. Sedl jsem si vedle čerstvého hrobu a zůstal tam mnoho dní. Přes noc ti na hrobě vyrostly překrásné pomněnky. Po nějaké době nepřišlo ráno. Strhla se bouře a pršely černá pírka. Ztratil jsem se ve tmě. Nakonec jsem vstal. Šel jsem najít smrt pro sebe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Giraffka Giraffka | Web | 16. listopadu 2007 v 12:11 | Reagovat

Napiš do bleskajdy na mim blogu =O))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.